K čemu je nám Valentýn?
Jak se to teda má s tím šťastně-nešťastným Valentýnem? Mnoho lidí dodnes tvrdí, že jde o vykonstruovaný, nafouknutý svátek, který k nám přišel odkudsi ze západu za účelem podpoření prodeje bonboniér a všelijakých jiných růžovoučkých, srdíčkových kýčů. Vskutku, korporace se chytí každé příležitosti a reklamní byznys je zodpovědný za komerční rozměr tohoto svátku. Pod nánosem těchto globálních významových vrstev je však příběh, legenda o hrdinném světci, který zahynul mučednickou smrtí dávno před expanzí nadnárodních korporací.
Valentin byl skutečný člověk – křesťanský kněz a lékař žijící v Římě někdy v časech císaře Claudia II., tedy v druhé polovině třetího století, když byli křesťané kruté pronásledování. Císař nechal Valentina uvěznit, protože tajně oddával zamilované páry. Bojechtivý vládce byl totiž přesvědčený, že svazky jeho vojákům neprospívají a ženatý voják péčí o rodinu oslabuje svou bojeschopnost, neohroženost a oddanost.
Legenda pokračuje a praví se v ní, že Valentin ve vězení léčil nemocné. Před svým stětím, 14. února 269, dokonce navrátil zrak a sluch dceři jednoho ze svých věznitelů. Rodina děvčete se následně, přesvědčena o Kristově moci, nechala pokřtít a Valentin se údajně do děvčete zamiloval. Před smrtí jí poslal dopis s nápisem „od tvého Valentina“. Tady asi někde se datuje populární zvyk vyrábění a posílání ostýchavých vyjádření lásky – valentýnek. Pamatuji si, jak nás na základní škole nutili první únorový týden vystřihovat srdíčka z růžového papíru. My chlapci jsme to nenáviděli, děvčata byla zas nadšená.
Pragmatická láska
Celou pravdu o Valentinově životě se už asi nedozvíme, důležitější je spíš symbolická hodnota legendárního svátku a to, co si v tento den vlastně připomínáme. Při každodenním shonu se jakékoliv vyjadřování náklonnosti či lásky, navíc příliš zjevné, stává nadstandardní záležitostí. Nakonec, jak tvrdí slovinský filozof Slavoj Žižek v jednom ze svých videí, lidé zapomínají, jaké to je, bezhlavě se zamilovat. V kurzu je spíš jakási kovová, studená láska – taková, co je praktická a pragmatická.
https://www.youtube.com/watch?v=OabTK7y7d6E
Suma sumárum, v tento den by nemělo jít o to, kdo zůstane doma sám, a kdo ne, ani o materiální orgie, které jsou lidé uvyklí v obchodech rozpoutat. Náklonnost lze vyjádřit i jinak. Možná se stačí usmát na prodavačku, vynechat trapnou konverzaci o počasí a zeptat se souseda ve výtahu na něco neobvyklého, můžeme vyhrabat a odpustit staré spory, napsat dávnému kamarádovi. Vždyť jak nám připomíná smutný text básníka: „Vztahy mrznou, a potom nás to mrzí.“ Mějme se zkrátka jeden den roku trošku raději než obyčejně. A snažme se pak tento standard udržet celý rok.
Malinko vám s tím můžou pomoct i láskyplné knížky z naší speciálně vytvořené kategorie – Valentýnská akce.
Zdroj obrázku: http://www.kkvys.cz
Kupte si knížky z recenze
Další články
Příroda v hlavní roli
Prázdniny už klepou na dveře a sluníčko láká všechny ven. Sluneční paprsky hladí po tváři, vítr čechrá vlasy, v korunách stromů to šumí… a hele! Támhle přeběhla veverka! Pst, teď musíme být potichu. Slyšíš, jak tu bzučí včely? Létají z jedné barevné květiny na druhou. To je ale vůně!
Mluvit anglicky a počítat? To už umím od tří!
Počítání a učení se slovíček nazpaměť – snad každému tohle dělalo problémy od základní školy. S Velkými Montessori sešity od nakladatelství Svojtka tomu můžeme společně předejít!
Kumon – učíme se po japonsku
Ze země vycházejícího slunce k nám dorazila populární řada pracovních sešitů Kumon. Tato učební metoda si získala oblibu nejen ve své rodné zemi, ale podle jejího vzoru se učí už ve více než 48 zemích světa. Teď k nim přibyla i Česká republika.
Zápis do školy, ode dneška jsem školák!
Zápis do první třídy je velkou událostí. Z předškoláka se stává školák. Je to zlomový okamžik v životě dítěte a je dobré, když je budoucí žáček na první třídu připravený. Prospěje to jeho sebevědomí, bude si víc věřit, škola jej bude víc bavit, protože nebude jako Neználek, ale rád se bude hlásit a nerad ztratí status šikovného spolužáka.
Hrdina v růžovém kožíšku
Je lepší být člověk, nebo opice? Kdo si užije víc dobrodružství a zábavy? Pipi, opičák z lesa Halabala, je přesvědčený, že ve světě lidí by mu bylo líp. A tak opouští rodný strom a vydává se na zkušenou.
Co dítěti říct na otázku: jak se rodí miminka?
Jistě se najde spousta z vás, kteří mají doma začínající školáky. Ze zvědavosti vašeho dítěte máte jistě radost a těší vás, že se o všechno (nejen ve škole) zajímá s takovou vervou. Ale co když se vás zeptá na to, jak se dělají děti? Nebo proč jste se doma pohádali? Jak svému dítku celou věc vysvětlit, aby ji pochopilo?
Naše nové knihy vám přinášejí odpovědi na jakékoli otázky k tématu zamilovanosti i problematických rodinných vztahů. Odpoví i na takové, ze kterých bývají rodiče často v rozpacích.
Šest otázek pro naše redaktory
U nás v nakladatelství máme dva interní redaktory, Pavlínu a Lukáše, kteří jsou zodpovědní za jazykovou a v případě encyklopedií i faktickou správnost našich knížek. V tirážích jejich jména najdete za údajem „odpovědný redaktor“. Odpovědi na následující otázky vám trochu přiblíží, co všechno má nakladatelský redaktor u Svojtky na starost.
Jarní králík na Hop-festu
Čau. Dlouho jsme se neslyšeli. Jak se máte? Dobře? Tak ale tlapku na to!
Jaro je zase tady, moje oblíbené roční období! Už pomalu začínáme hopsat venku se Sokolem Skočdopole, rozcvičujeme běhy po zimě a tak. Udělali jsme si super výlet – nedávno byl totiž zase Hop-fest a já už z tradice dostal (kromě volňásků) na starost i knižní stage. A stejně jako vloni, i letos bych chtěl popsat, jaké to bylo.
Edice Posviť na to! - Hrajeme si se světlem a přitom si čteme!
Edice knih s podtitulem Posviť na to! patří do skupiny čtenářských oblíbenců. Sdružuje několik knih s rozličnými tématy, které však mají něco společného – k jejich čtení potřebujete zdroj světla navíc.
Baterky, svítilny, světýlka a všemožná blikátka děti neuvěřitelně fascinují a přitahují. Jakmile má nějaký objekt, hračka nebo auto na silnici určitý svítící aspekt, je o něj hned veliký zájem. A co teprve když díky světlu můžeme odhalit ukryté části knihy, o nichž jsme neměli ani tušení? Na tomto principu jsou naše „prosvěcovací“ knihy založeny.