Kdo se bojí, nesmí do Dokonalína

     

    Ne v Českých Budějovicích, ale v Dokonalíně by chtěl žít každý. Udržované městečko obklopené přírodou, přátelští sousedé, pracovní příležitosti, žádná kriminalita. Braunovi, kteří se sem přistěhovali, jsou nadšení. Až na dceru Fialku. Té se na novém bydlišti něco nezdá.

    Podezření pojme už v den příjezdu, kdy jim bratři Ostenovi, noví zaměstnavatelé Fialčina otce, oznámí, že Dokonalín se nachází „příliš blízko slunci“, a proto musí všichni obyvatelé nosit brýle, jinak oslepnou. Fialčinu nedůvěru nezmírní ani dokonalínský čaj, který vždy chutná po tom, co má člověk nejradši (třeba jako vanilková zmrzlina s oranžádou).

    Vítejte v Dokonalíně, městečku našem dokonalém

    Fialka naráží na další problémy. Ve škole, kde se nesmí bez dovolení ani sehnout pro tužku, nemá kamarády. Táta Evžen se vrací z práce čím dál později, až jednou nepřijde vůbec, a máma Róza se změní v domácí puťku, které víc než na rodině záleží na náplni do buchtiček. Ke všemu se Fialce zdá, že ji někdo sleduje. Někdo neviditelný.

    „Dveře zavrzaly a otevřely se. Přes tenké prostěradlo rozeznala jeho stín. Nechat si na sobě ty nové brýle nebylo sice bezpečné, byl to však jediný způsob, jako ho sledovat a zjistit, o co mu jde.“

    Napínavá výchozí situace Fialku vrhne do víru událostí, při nichž zjistí, že za přátelskou tváří Dokonalína se skrývá ještě jedna, ta opravdová. Seznámí se s Klukem a jeho světem – utajovanou čtvrtí zvanou Nýmandie. Odsud se vydávají zachránit Fialčina otce a překazit plány těm, kdo s městečkem a jeho občany nemají čisté úmysly.

    Dokonale děsivé dobrodružství

    Příběh nese myšlenka, že děti jsou na rozdíl od dospělých schopny sundat růžové brýle a podívat se na skutečnost bez příkras. Irská autorka Helena Duggan zaplnila svět knihy strašidelnými jevy, jako jsou zařízení na vycucávání představ nebo květiny zrakorodky ve tvaru lidských očí. Ale je to děsivost, která děti láká (jako v prvních dílech Harryho Pottera nebo v Karlíkovi a továrně na čokoládu), jsou-li schopny ji vlastními silami porazit.

    „Baňky světélkovaly tmou a společně vyplňovaly prostor barevnými záblesky připomínajícími armády potulných duchů.“

    Pokud vaše děti začínají místo milých pohádek vyhledávat příběhy s temnějšími tóny, o jejich duševní zdraví se bát nemusíte. Takový přechod je v rámci tzv. Middle Grade literatury přirozený a odráží schopnost čtenářů vnímat svět komplexněji. Bez obav jim pořiďte Město zvané Dokonalín – napínavou, lehce strašidelnou knihu z fantaskního světa, kde smysly klamou a pravda se skrývá za oprýskanými zdmi.

    Další články

    nahoru