Krutopřísná Líza a její parta

     

    Čau, já jsem Líza. Jsem FAKT RÁDA, že o mně a mých kamarádech vyšly v češtině už čtyři knížky. Říkají mi krutopřísná – asi proto, že jsem se vypořádala s mimozemšťany, špióny, krysími upíry i démony v jídelně. Ale sama bych to nezvládla. Přidáš se do naší party? Následuj mě do Doupěte!

    Sérii o třeťačce Líze a jejích spolužácích Vítkovi, Justýně a Marušce píše skotská autorka Pamela Butchart, která sama vyučuje, a jestli jsou její žáci jen z poloviny ZTŘEŠTĚNÍ jako Líza a spol., má v práci o zábavu postaráno.

     

    „A co ta ŠVÁBÍ očička a všechny ty DIVNÉ věci na jídelníčku?“

    Názvy knih mluví za vše. V prvním díle se děti obávají, že jim chce paní učitelka nastrčit do uší miminka mimozemšťanů (čili MIMIZEMŠŤANY), ve druhém podezírají novou spolužačku, že je špionka a chce je unést lodí na cestu do neznáma.

    Škola zamořená krysami a ředitel-upír ohrožují Lízu ve třetím díle a ve čtvrtém se musí vypořádat s démony ve školní jídelně a hlavně arcipadouchem celé série – KVĚTÁKOVÝM MOZEČKEM!

     

    Deratizátor půdu prohlédl a prohlásil, že to nebyla hadí kůže, ale stará punčocha.

    V knížkách se doopravdy žádní upíři ani démoni nevyskytují, to si jen děcka vždy nějak špatně vyloží nezvyklé chování dospělých. Humorné situace, které z takového NEDOROZUMĚNÍ vzejdou, pak gradují, až…

    …dojde k finále, kdy se vše vysvětlí a ZOUFALÝM rodičům a učitelům nezbude nic jiného, než se zasmát tomu, co byly jejich děti zase schopny vymyslet.

     

    Neodpustila si dospělácké poznámky jako: „Přestaň si olizovat chlupy na rukou!“

    Příběhy vypráví hlavní protagonistka Líza. Autorka Pamela Butchart má dětskou mluvu dobře naposlouchanou. Lízin hlas je autentický a její nadšení, humor a údiv nad světem dospělých skutečně BEZPROSTŘEDNÍ.

    Série je o dětech, pro děti a vyprávěna dítětem, ale pobaví se u ní i dospělí. Zkuste ji zařadit mezi pohádkové klasiky do četby před spaním a uvidíte, že to nebudou děti, kdo bude ŠKEMRAT o „ještě jednu kapitolu, prosííím“.

    Napsal Lukáš Vlasák

    Další články

    nahoru