Nejlepší sestry! Vlastně… skoro nejlepší

    Ahoj, já jsem Eliška a je mi sedm let. A mám ještě mladší sestřičku Aničku. Taky máš doma sourozence? Určitě mi dáš za pravdu, že někdy je se ségrou nebo bráchou děsná otrava, ale často se stane, že spolu tvoříte bezva tým a vyvádíte úžasné skopičiny. Nevěřila bych tomu, ale Anička má někdy opravdu dobré nápady! V téhle knížce ti o tom budu vyprávět.

    Jednou jsme s Aničkou zachránily myši ze statku našeho strejdy a ubytovaly jsme je v našem domečku pro panenky. Kdo ale mohl tušit, že se rozutečou po celém domě? No jo, pěkně jsme to od táty s mámou schytaly. Ale i když přijdeme s nějakým opravdu báječným nápadem, rodičům se to z nějakého důvodu prostě nezdá. Ach jo, s dospěláky je to někdy těžké.

    Ve dvou se to lépe táhne

    Možná si říkáš, že s partou dětí je větší zábava. Tak proč jsou v knize jen dvě sestry? Jestli se obáváš toho, že dvě holky nezvládnou vymyslet hromadu lumpáren, můžeš své obavy klidně zahodit. Sourozenec totiž bývá na dětské neplechy a rošťárny ten nejlepší parťák. Eliška s Aničkou tě o tom rády přesvědčí.

    Jako by tuhle knížku napsal sám život. V hlavní roli neobyčejně obyčejná rodina s dvěma dětmi. V sestrách, které se občas handrkují, ale vlastně nedá jedna bez druhé ani ránu, se pozná nejeden malý čtenář.

    O dětech pro děti

    Kniha se čte jedním dechem už jenom díky tomu, že příběh vypráví sedmiletá Eliška. Nevšední i běžné rodinné situace pohledem dítěte vzbudí ve čtenáři podezření, že knihu snad ani nemohl psát dospělák. Ačkoli je o dvou sestrách, rozhodně ji může přečíst i kdejaký klučičí nezbedník. Nebo si ji přečtěte rovnou i společně s rodiči (můžete se ve čtení klidně střídat) a určitě se pobavíte nad tím, že „všude je to stejné“ a všude „skoro nejlepší“.

     

    Pavlína Uhrová

    Další články

    nahoru