První kniha o mém těle - zábavná interaktivní biologie

Knížek o oceánu, mořských tvorech, řekách, jezerech, dešti vyšlo u nás opravdu dost. Určitě i vy máte některou z nich v poličce. Ale já jsem si tentokrát vybrala něco o lidském těle. Souvislost s vodou je jasná: většinu našeho organismu tvoří právě voda. A měla jsem ještě jeden dobrý důvod zařadit tento sešit do prvního prázdninového týdne - dokud si vyzkoušíte všechny pokusy, uběhne i celé léto. 

Interaktivní biologie

Tuto knížku by měl rozhodně používat každý učitel biologie na ZŠ (množství aktivit je zajímavých i pro SŠ). I do takového tradičně výkladového předmětu lze vnést hodně interaktivnosti. Nevěřím, že žáci na hodinách, kde se dělají podobné projekty, nedávají pozor a nic se nenaučí.

Vyzkoušet si je však samozřejmě můžete i doma. Nejlepší na této knize je, že je to záležitost pro celou rodinu. Když náš malý neměl ani tři roky, měli jsme období, kdy jsme dělali "vědecké" pokusy téměř každý den. Už takto malé děti milují experimentování. Autorky množství aktivit přizpůsobily i jim. Mohou se například ve světlé místnosti postavit proti někomu, kdo si dlaněmi na pár sekund zakryje oči, pak je rychle odkryje, a my můžeme sledovat, jak se mu zužují zorničky.

Jak si změřit reakční čas a kapacitu plic

Výborné jsou všechny aktivity v První knize o mém těle, ale tyto se mi zdály úplně nejvíc cool: velmi jednoduchým testem s obyčejným pravítkem si dokážete změřit svůj reakční čas s přesností na setinu sekundy! Rodič nebo někdo jiný drží pravítko na vrchním konci ve svislé poloze. Dítě si připraví prsty, jako by chtělo uchopit pravítko ve spodní části, přesně v bodě 0, ale nedotkne se ho. Pomocník pravítko pustí a dítě se ho snaží co nejrychleji zachytit. Pak už jen odečtete hodnotu v místě, kde ho dítě zachytilo, a počítáte. 5 cm = 0,1 sekundy; 10 cm = 0,14 s; 15 cm = 0,17 s; 20 cm = 0,2 s; 25 cm = 0,23 s; 25 cm = 0,23 s; 30 cm = 0,25 s.

Změřit se dá i kapacita plic. Potřebujete jen plastovou láhev, hadičku a vodu. Je to neskutečná zábava! Umyvadlo nebo dřez naplňte vodou do výšky 7 - 10 cm. Dvoulitrovou láhev také naplňte vodou až zcela po okraj. Pak ji opatrně otevřenou ponořte dnem vzhůru pod vodu tak, aby z ní nevytekla voda a aby otevřená část směřovala dolů. Jeden konec hadičky zastrčte do láhve a druhým koncem dítě po hlubokém nádechu vydechne obsah plic do láhve. Bublinky plynu vytisknou takové množství vody, jaká je kapacita plic. Hrdlo lahve ještě pod vodou zazátkovat nebo pevně zakryjte rukou a vyjměte z vody. Potom si změřte zbývající obsah láhve, odečtěte ho od dvou litrů a máte přesný obsah plic! Překvapilo mě, že dcera si naměřila celý litr a mně nestačily ani dvě litrové láhve. Vyzkoušela si to celá rodina, nadšené děti půl hodiny nevyšly z koupelny. Vřele doporučuji na letní dovádění v bazénu. 

Mozkové funkce na čepici 

Skvělé jsou i papírové čepice na hlavu s mapou mozkových funkcí, stetoskop z nálevky a hadičky, model páteře z krabičky z vajec nebo model plic s nafukovacím balónkem. Neuvěřitelně jednoduchým pokusem s brčkem a kouskem balónu nebo latexové rukavice zjistíte, proč krev teče vždy jen jedním směrem a jak fungují chlopně, které zabraňují zpětnému toku. Když už nic jiného, výroba hlenů (my říkáme sople pro extra nechutný efekt), krve a hovínek musí zaujmout opravdu každé dítě. A zmínila jsem už robotickou ruku z brček?

Pokusy, které fungují

Líbí se mi i to, že nepotřebujete žádný benzín, ředidlo, polystyren a podobné věci, jaké se často v návodech vyskytují a tváří se jako upcycling. Ve skutečnosti je doma nemáte a musíte si je koupit. Asi jediné, co jsme v domácnosti neměli, byl tenisový míček, jód a třpytky. I proto, že design experimentů je tak jednoduchý, až na jednu výjimku nám vše vyšlo přesně tak, jak mělo. To při podobných vědeckých příručkách pro děti vůbec nebývá zvykem; o youtubových videích ani nemluvím.

Některé aktivity nejsou klasické pokusy, ale spíše ruční práce. Podle návodu si můžete vyrobit model neuronů z drátků na čištění dýmky. Krásná výšivka s barevnými bavlnkami pomůže dětem představit si, kolik je mezi neurony spojení. Vtipné jsou plastelínové modely virů a bakterií.

Tento článek vyšel na webu www.precitaneleto.sk Děkujeme za sdílení i na blogu nakladatelství Svojtka&Co. Původní článek autorky Miry B. zde