První týdny na recepci: pošta, telefony, knihy a zase knihy
Dnes to budou tři týdny, co se mi splnil sen. Nejen, že jsem dostala svou první práci, ale začala jsem přímo v knižním nakladatelství. Není to celé jen o knihách, jak byste si možná mohli myslet; ty jsou až výsledným produktem. Ráda bych vás proto seznámila s naší prací podrobněji. A začnu u sebe – na recepci.
Součástí mého dne jste právě vy, naši milí zákazníci. Pokud k nám zavítáte pro vyzvednutí objednávky nebo se jen tak pokochat knihami, seznámíte se právě s recepcí. Tady máme obchod, kde si můžete vybrat a zakoupit naše knihy. Mám na ně výhled celý den, a přesto mě snad nikdy neomrzí.
Další z mých každodenních povinností je přijímání pošty a její odesílání. Nejradši rozbaluji zásilky, kde najdu vzorky, tedy knihy od zahraničních nakladatelů, o kterých uvažujeme, zda je vydáme také v češtině.
Plotry a signály
Mezi mé druhé nejoblíbenější patří zásilky se signálními výtisky a plotry. Signál je první finální výtisk, který přichází z tiskárny, aby byl v redakci naposledy zkontrolován před vydáním. Plotr je naopak první náhled, který toho kromě obsahu nemá s finální podobou knihy mnoho společného.
Líbí se mi možnost sledovat celý proces: co vše musí proběhnout, než kniha dojde do finální podoby a dostane se do prodeje.
Zapeklité telefony
No a pak jsou tu telefony… Ty jsou záludné, nikdy totiž nevím, s jakým dotazem člověk na druhém konci přijde. Většinou jsou to jednoduché dotazy na otevírací dobu, možnosti vyzvednutí objednávky, dotisky oblíbených knih nebo žádosti o přepojení na jiného kolegu.
Někdy jsou ale dotazy složitější, a čím déle osoba na drátu rozmlouvá, tím je má nervozita vyšší. Přece jen tu nejsem dlouho a nevím, zda budu umět poradit. Ještěže jsou tu zkušenější kolegové.
„Dobrý den, nakladatelství Svojtka.“
Druhá zapeklitost telefonů spočívá v různých vyzváněních. Jeden typ je, když volá kolega, a druhý pro hovory „z venku“. Jenže znějí skoro stejně! V prvních vteřinách telefon hypnotizuji jako had kořist a přemítám, kdo volá. Když konečně sluchátko zvednu, zpravidla zpanikařím a zahlásím bezpečné: „Dobrý den, nakladatelství Svojtka.“ Buď se trefím, anebo mají kolegové pochopení. Trapná situace nastává, když se ozve pobavený hlas majitele, pana Svojtky: „Dobrý den, Aleno.“ To bych nejradši zalezla pod koberec. Ale já těm telefonům přijdu na kloub!
Příště se můžete těšit na další dobrodružství čerstvé recepční v nakladatelství.
Napsala Alena Vocelková
Další články
Jakými knihami se vybavit pro boj proti plenám aneb Vzhůru na nočník! Díl 2.
Pokračujeme ve výčtu knih s tematikou plen, čůrání, kakání a hovínek!
K čemu je nám Valentýn?
Jak se to teda má s tím šťastně-nešťastným Valentýnem? Mnoho lidí dodnes tvrdí, že jde o vykonstruovaný, nafouknutý svátek, který k nám přišel odkudsi ze západu za účelem podpoření prodeje bonboniér a všelijakých jiných růžovoučkých, srdíčkových kýčů. Vskutku, korporace se chytí každé příležitosti a reklamní byznys je zodpovědný za komerční rozměr tohoto svátku. Pod nánosem těchto globálních významových vrstev je však příběh, legenda o hrdinném světci, který zahynul mučednickou smrtí dávno před expanzí nadnárodních korporací.
„To je moje práce!“ – Umění upcyclingu
Na otázku „Co je to upcycling?“ nám strejda Google s tetou Wiki odpoví, že jde o využití starých věcí k vytvoření nových a že to má co dělat s ekologií. Možná přihodí něco o původu v 90. letech a postmodernismu. Mohli bychom namítnout, že to, co přichází ze světa a tváří se jako novinka, čeští kutilové, které nouze naučila housti, už dávno znají.
Jakými knihami se vybavit pro boj proti plenám aneb Vzhůru na nočník! Díl 1.
Pokud máte doma zhruba dvouleté dítě, zřejmě už pracujete na tom, aby opustilo pleny a naučilo se chodit na nočník nebo na záchod. Je to silně individuální a každé dítě má svůj čas. Zároveň i přístupy rodičů k tomuto často propíranému tématu se mohou dosti lišit. Ale ať už posazujete dítě na nočník od velmi útlého věku nebo to necháváte na něm, až si začne více uvědomovat svou vlastní potřebu, jedno je jisté. Čtení vhodně zvolených knih může vaše společné snažení ulehčit nebo alespoň zpříjemnit.
Jíst pořád jenom brambůrky je špatné. Ale jak to vysvětlit dětem?
Děti jsou od narození zvídavé. Vždyť snad každého člověka zajímá, jak svět funguje. Proto už odmalička neustále obtěžujeme své rodiče s jednoduchou otázkou: Proč? Proč je moře slané? Proč musíme chodit do školy? Proč lampička svítí? Proč mají ptáci peří? Takových otázek je skutečně spousta. Alespoň na dva dotazy tohoto typu vám odpoví novinky z našeho nakladatelství – Proč nemám jíst jen brambůrky? Proč se mám starat o naši planetu?
Studovat politologii? To není nutné! Stačí politika pro začátečníky
Mnozí dospělí se o politiku nezajímají a v této významné společenské sféře zůstávají začátečníky prakticky celý život. Skeptik by si na základě toho jen povzdychl a situaci okomentoval, že se pak není čemu divit, proč je u nás situace taková, jaká je…
Moje první kniha o přírodě
Je velká, má krásnou obálku a právě jsme ji vydali.
Moje první kniha o přírodě je ten typ knihy, který nakladatel rád staví na prominentní místa poliček, fotí na sociální sítě a obecně se s ní všude chlubí. To víte, musíme si občas trochu počechrat svá nakladatelská pírka.
Kdo se bojí, nesmí do Dokonalína
Ne v Českých Budějovicích, ale v Dokonalíně by chtěl žít každý. Udržované městečko obklopené přírodou, přátelští sousedé, pracovní příležitosti, žádná kriminalita. Braunovi, kteří se sem přistěhovali, jsou nadšení. Až na dceru Fialku. Té se na novém bydlišti něco nezdá.
Knižní veletrh ve Frankfurtu. Událost podzimu v nakladatelském světě
Na přelomu září a října to začíná v oddělení nákupu práv v nakladatelství bzučet – šustí stránky katalogů, posílají se e-maily na různé světové strany, kontrolují se prodeje knižních řad, zkrátka začínají přípravy na největší událost podzimu nebo možná i celého nakladatelského roku: knižní veletrh ve Frankfurtu.