Veletrh dětských knih v Bologni

    Slýchala jsem o tom jako dcera šéfa odmala. Každé jaro se u nás v nakladatelství vypraví skupinka kolegů z oddělení práv a jedou vybírat nové knihy do Itálie. Jaro je ve vzduchu, takže většinou panuje kromě viróz i dobrá nálada a já kolegy podezírám z toho, že odkývají mnohem víc titulů, než kdyby tam jeli v mrazu a sněhu.


    Tentokrát jsem ale byla vyslaná já. Není to opravdu žádná odpočinková cesta za mortadelou a prosciuttem. Rukama vám projde tolik knih, že na konci dne nezvládáte dočíst nabídku těstovin v restauraci. Přijde novinka, nová technologie, nový formát, napoprvé jásáte, po desáté už opravdu důkladně prohlížíte obsah a ilustrace. Příliš rozesmáté kachničky nebo nepřítomný pohled traktoru (no ovšem, i stroje mají v dětském světě oči) – to vše jsou důležité aspekty...



    Ilustrace jsou v Bologni celkově velké téma. Desítky umělecky vyhlížejících mladých lidí vstupuje se svými ukázkami (většinou opravdu nádhernými) na ty honosné, velké a moderní stánky nakladatelů, kde prosí o chvíli pozornosti a doufají, že příští rok i jejich ilustrace budou součástí knih, na něž se zde prodávají práva. Dále pak s překvapivou vehemencí vylepují své obrázky na prázdné stěny k tomu určené u vchodu. Je to opravdu úžasná přehlídka lidského talentu, kreativity, vtipu a imaginace.


    Problém není najít hezkou knihu. Problém je najít takovou knihu, kterou by ocenil český čtenář a jež by ho zaujala natolik, že by si ji rozhodl koupit. Nádherných, ale opravdu nádherných knih je tu spousta. Jsou to skvosty, jež byste si hrdě postavili na poličku. Kolikrát jimi ale zalistujete? Bude to ta kniha, s níž bude vaše dítě usínat a o které bude jednou vyprávět vlastním dětem?

                                                                            Snad jsme letos aspoň pár takových knih našli.


    Bára S.

    14. 4. 2016


    P. S.: V dnešním světě by se mohlo zdát, že technika literaturu poráží. Po návštěvě Bologni (včetně návštěvy dámských toalet, na které se stojí 30minutová fronta, přísahám) si to nemyslím. Papír a zápal pro vykládání příběhů neporazí nic. Knihy stojí za to vydávat, je to krásná práce.


          

    Další články

    nahoru