Montessori (32)

Škola Montessori - o čem to vlastně je

Montessori pedagogika (podle M. Montessori, 1890–1952) chápe dítě jako aktivní bytost schopnou koncentrace. Pokud má dítě připravené prostředí, je schopné samostatně budovat svou individualitu. K aktivizaci dětí dochází pomocí didaktických pomůcek a praktických činností. I při výuce např. čtení, psaní a počítání se zapojuje všech pět smyslů a svalstvo. Důraz je kladen na samostatnost, soustředění a poznávání v souvislostech.

Didaktické materiály

Pomůcky jsou jednoduché a slouží k procvičování smyslů, motoriky a nácviku různých činností – manipulace s objekty, jejich rozebírání a skládání, rozlišování barev, tvarů, zvuků apod. Pomocí nich dítě samo pozná, kde udělalo chybu a samo se i opraví, čímž se učí. Rozvíjejí pozornost a koncentraci. Jejich účelem je, aby děti získávaly zkušenosti vlastní, ne zprostředkované dospělými. Zapojením smyslových činností se děti seznamují s nejrůznějšími vlastnostmi věcí, které pak chápou synteticky (celistvě).

Aha! moment

Děti jsou podporovány v samostatnosti, nezávislosti a vlastní radosti z objevování. Největší radost je, když si dítě může přijít na danou věc samo. Dospělý pokud možno nezasahuje, aktivní je především dítě. Klíčový je tzv. „Aha! moment“, kdy dítě pochopí a samo si odpoví na svou otázku.

„Pomoz mi, abych to dokázal sám.“

K  nabývání samostatnosti a nezávislosti dochází přirozeně, postupnými kroky. Pro různé věkové skupiny je důležitá samostatnost v jiných ohledech. U nejmenších dětí je to samostatnost fyzická. Dospělí nemusejí vše dělat za ně. Pro starší děti je podstatná samostatnost intelektuální – kladou si otázky a nacházejí odpovědi. Dospívající potřebují mít     možnost samostatně vyjádřit svou osobnost.

Vzdělání pro život

Montessori vychází z reality – vzdělávání dává smysl a má být užitečné a použitelné pro každodenní život. Poznání je praktické. Poznatky jsou podávány v souvislostech. Postupuje se od konkrétního k abstraktnímu.

Soustředění – být teď a tady

Schopnost soustředit se má být pěstována od nejútlejšího věku. Ideální stav je, když je dítě plně ponořené do své činnosti, je stoprocentně teď a tady, stává se součástí procesu. Nejmenší děti se nejlépe soustředí na pohyb, starší nejvíce zaujme téma, o kterém mohou přemýšlet a diskutovat. Dospívající se soustředí, pokud před sebou mají výzvy, které mohou aktivně fyzicky a psychicky překonávat.

Porozumění celku

Svět se nedělí na češtinu, matematiku, přírodopis, dějepis… Montessori propojuje všechny oblasti poznávání v jeden celek. Děti se neučí detaily pro detaily samotné, ale pro porozumění celku. Toto chápání světa se skrývá za pojmem „kosmická výchova“, který je sjednocujícím pojmem Montessori pedagogiky – její teorie i praxe.