COPAK ČÍHÁ VE TMĚ?

Báli jste se někdy tmy? Máte občas pocit, že ve tmě něco zahlédnete, ale po rozsvícení zjistíte, že to byla jen hra stínů v pokoji? Teď si zkuste představit dítě v předškolním věku, kterému se začíná rozvíjet magické myšlení a fantazie, ale nedokáže ji ještě plně odlišit od reality. Pro takové dítě je potom tma obrovským zdrojem možných strachů. Zažije to téměř každý rodič – v určitém vývojovém období přijde čas, kdy se dítě začne bát tmy. Některé děti se bojí méně, ale některé skoro až panicky. Pokud už dítě nějakou dobu spalo celou noc a samo v pokojíčku, tak rodiče mohou být zaskočeni tím, že najednou je se spánkem zase všechno vzhůru nohama a v době, kdy už často oba dva rodiče chodí do práce, jde o velkou změnu pro celou rodinu.

„Už usnul,“ hlásí spokojeně žena a jde se posadit v obývacím pokoji vedle manžela. Pár minut sledují televizi a zničehonic se do obývacího pokoje pomaličku začnou otevírat dveře. „Maminko, já se bojím,“ zavzlyká chlapeček a došourá se ke gauči, kde sedí usazení rodiče. „Čeho?“ „Já nevím.“ „Musíš přece vědět, čeho se bojíš,“ vstupuje do rozhovoru tatínek. „Asi toho strašidla.“ „Péťo, vždyť jsme o tom mluvili už včera a předevčírem! Žádný strašidla nejsou. Pojď se vrátit do postele,“ uzavírá hovor tatínek. „Ale já tam nechci být. Je tam tma. A to strašidlo. Nemůžu spát s vámi?“

Je dobré mít vždy na mysli, že strach ze tmy je pro člověka do určité míry zcela přirozený, protože má tento strach ochránit člověka před potencionálním nebezpečím. Pokud se tento přirozený strach vystupňuje až do chorobného strachu, tak už ho označujeme jako nyktofobii. U dětí se může tento strach projevit v různé míře. Některým dětem pomůže lampička, jiné se ale bojí po celou dobu, kdy se venku za okny jen trochu setmí. Strach ze tmy se taky může objevit z nenadání nejen v souvislosti s vývojovým obdobím, ale i nějakou výraznou životní událostí, jako je narození sourozence, rozvod rodičů, stěhování, nástup do mateřské školy, nástup na základní školu, úmrtí v rodině nebo změna pokojíčku. Strach může nastoupit i po traumatizujícím zážitku, jakými může být stezka odvahy, strašení nějakou hororovou postavou, vykradení domu (i když rodina nemusí být v danou chvíli vůbec doma) apod.

Děti se nebojí jen tmy jako takové. Co všechno představuje strach ze tmy?

  • Strach z nadpřirozena. V předškolním věku dětem pracuje představivost na plné obrátky. Zavrzání nábytku, obyčejné zafoukání větru venku, sepnutí kotle? To vnímá dospělý, ale dítě už si může začít představovat příšeru lezoucí po stromě na zahradě, která funí tak moc, že to zní jako fučící vítr. Nebo zloděj, který se krade pod přikrývkou noci domem a přemýšlí, co všechno sebere.
  • Strach z odloučení. S tmou přichází noc a s ní spánek. Spánek pro dítě často znamená něco, co odebere dítěti milovaného rodiče z jeho blízkosti. I proto se někdy stane, že se dítě bojí tmy, protože bude muset jít spát samo do dětského pokoje, kdežto rodiče půjdou společně do ložnice. A o to víc mohou vyžadovat znovu přítomnost rodiče u sebe v pokojíčku.
  • Strach ze ztráty rodiče. I to je jednou z možností, proč se dítě tmy bojí. Děti si totiž tmu mohou spojit se smrtí. A v okamžiku, kdy si začnou uvědomovat, že rodiče mohou zemřít, začne pro ně tma představovat velký strach.

Co mohou rodiče doma vyzkoušet?

  • Pořiďte lampičku. Pořízení lampičky je takovým základním krokem, který většina rodičů udělá. Někdo nechává třeba jen lehce otevřené dveře do chodby a rozsvítí tam. Někdo pořídí malý projektor s hvězdičkami nebo obrázky. Variant je spousta. Důležité je však myslet i na to, jaké světlo z lampičky jde. Pozor ale na modré světlo, které by dítěti mohlo spánek ještě více rozhodit. Vyzkoušet můžete zásuvku s časovačem, kde se nastaví čas, po jehož uplynutí se světlo samo zhasne. Postupně taky můžete přecházet z lampičky k projektoru až k malé baterce, kterou si nakonec dítě bude moct zapnout až v okamžiku, kdyby začalo mít strach.
  • Pusťte zvukový doprovod. Některé děti ve tmě a před usnutím nejvíce trápí strašidelné zvuky. Ty jde přehlušit audio pohádkou, relaxací pro děti nebo uklidňující hudbou.
  • Upravte prostředí. Pokud se dítě bojí stínů, panenek nebo hraček, které ve tmě vypadají strašidelně, tak je na nějaký čas dejte na místo, kde na ně dítě neuvidí a nebudou ho lekat. Jestli si všímáte, že je dítěti nějaká hračka nepříjemná i přes den – stěžuje si na děsivé oči, na vyceněné zuby a podobně –, tak ji zkuste dát na nějakou dobu z pokoje pryč úplně.
  • Vymyslete dítěti pohádku o oblíbené hračce, která ho ochrání. Zkuste se strachem zatočit tam, kde vzniká – ve fantazii. Dítěti v období magického myšlení jen náročně a racionálně vysvětlíte, že strašidla nejsou. Nejlépe se s nimi poperete na úrovni dítěte, tedy zase za pomocí fantazie. Co to ale znamená? Můžete dítěti koupit novou hračku nebo využít oblíbeného superhrdiny a povyprávět dítěti napínavý příběh o tom, jak jeho hračka má nadpřirozené schopnosti, které celý dům ochrání. Fantazii se meze nekladou. Můžete klidně společně celý dům „začarovat“ nebo použít nějaký kamínek nebo klacek, co najdete na procházce k tomu, že ho položíte před dům nebo za dveře a díky tomu, bude dům chráněný.
  • Pořiďte knihy o tmě. Společně můžete tmě přijít na kloub díky knihám o tmě, o životě v noci, ale i o spánku. Na tato témata můžete narazit i mezi knihami nakladatelství Svojtka. Zkusit můžete třeba Objevujeme svět! Noc; Minipedie Noc; Kniha o noci, Co se děje v noci?; Co je to spánek? nebo Zvířata v noci.
  • Naslouchejte dítěti. Zkuste dítě vyslechnout bez bagatelizování jeho strachů. Tím, že si s ním o strachu budete povídat, můžete jeho strachu více porozumět. Pomozte dítěti strach přijmout a naopak ho motivujte k tomu, že společně najdete cestu, jak se strachu postavit a zvládnout ho. Dítě nezesměšňujte.
  • Nakreslete strach na papír. Dítě svůj strach může nakreslit a následně mu můžete pomoct ho předělat do něčeho, čeho se už dítě nebojí – do tmy nakreslit veselé sluníčko, strašidlo překreslit na chundelaté koťátko. Nebo celý obrázek roztrhat a tím se „zbavit“ strašidla a klidně ho můžete zavřít do nějaké krabice.
  • U starších dětí může pomoct vysvětlení. Jednoduše se dítěti můžete pokusit vysvětlit střídání dne a noci a jak fungují planety a proč tady máme tmu.
  • Pozor na strašení. Opatrní buďte s vyprávěním strašidelných pohádek a strašením – odnese si tě čert, že já na tebe zavolám toho mozkomora!

Jestli se budete z celé situace cítit vyčerpaní a nebudete vědět kudy kam, tak se nebojte obrátit na dětského psychologa nebo psychoterapeuta, který vás i s dítětem navede nebo bude sám s dítětem na jeho strachu ze tmy pracovat. Můžete díky tomu předejít přenesení strachu do dospělého života dítěte.

 

Článek pro nás v rámci spolupráce sepsala Kamila Kunická (IG: @detska_psycholozka)

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení