Je to příběh odehrávající se na Štědrý večer. Louskáček v podobě vojáka oživne a seznámí se s dívkou Klárou. Spolu bojují proti Myšímu králi a navštíví Sladké království, kde potkají Cukrovou vílu… Klárka se probouzí, aby zjistila, že všechno byl jen sen. Nebo ne?
Vojáčci louskáčci, kteří se ve skutečnosti k louskání ořechů použít nedají, se v podobě vánočních dekorací dostávají v posledních letech i do českých domovů. Mohli bychom si myslet, že je to další importovaná tradice. Ale odkud? Ze Západu? Nebo z továren „made in China“? Pravda je, že Louskáček je ve Střední Evropě víc doma než jinde.
Louskáčky pro štěstí
Začalo to v Krušných horách, na jejich německé straně, kde lidoví řezbáři vyráběli louskáčky, co měly tvar lidské postavy. Králové, princové, vojáci… Všichni měli výrazné zuby a vedle toho, že byli užiteční v kuchyni, sloužili jako talisman, který měl do domu nosit štěstí a vyhánět z něj zlé duchy. Obchodníci tyto předměty roznesli po Evropě a v 19. století už byly oblíbenou součástí vánočních trhů.
Seznámení s Louskáčkem můžete dětem od 3 let poskytnout prostřednictvím leporela Louskáček Nakoukni do pohádky s krátkými texty a krásnými výřezy v pevných stránkách.
V roce 1816 se Louskáček poprvé dostal do knihy. Příběh Louskáček a Myší král napsal německý romantik E. T. A. Hoffman a o 30 let později jej pro podstatně širší publikum převyprávěl Alexandre Dumas starší, autor Tří mušketýrů a tehdejší literární celebrita.
Udělejme ještě jeden skok v času a prostoru – do Ruska na konci 19. století. Příští rok, v prosinci 2022, to bude 130 let, co tam měl roku 1892 premiéru Louskáček – balet s hudbou Petra Iljiče Čajkovského, dnes nedomyslitelně spjatou s tímto vánočním příběhem.
Louskáček ke čtení a k poslechu
Pro Čajkovského to po úspěchu Labutího jezera a Spící krasavice byla práce na zakázku, se kterou se zprvu trápil. Libreto vycházelo z Hoffmanovy i Dumasovy předlohy a na choreografii byly velmi přesné požadavky. Čajkovskij skládal dál i přes to, že pracovně cestoval do Ameriky a zažíval osobní trápení, spojené se smrtí mladší sestry.
Je dobře, že Petr Iljič nepolevil. První kritiky sice nebyly příznivé, ale balet a hudba z něj se i tak hrají dodnes po celém světě. Vy si ji můžete poslechnout hned ve dvou našich knihách pro děti: Můj malý Čajkovskij a Louskáček – zvuková kniha.
Věděli jste, že poprvé mimo Rusko se Louskáček hrál roku 1908 v Praze?!
Louskáček dnes
Povědomí o baletu se v 1. polovině 20. století pomalu šířilo světem, ale až v 50. letech začala pravá louskáčkománie. V USA představení výrazně zmodernizovali a změnilo se i jméno hlavní hrdinky (Klárka byla do té doby Marie). Louskáček se vším, co k němu patří, se stal součástí vánoční pop-kultury, která k nám pronikala od 90. let, ačkoli je tu Louskáček vlastně mnohem víc doma než na Západě.
Mimochodem, Čajkovského hudbou k Louskáčkovi se inspiroval autor soundtracku k jinému vánočnímu příběhu. Od použitých nástrojů až po samotné melodie… Byl to John Williams a film Sám doma!
A co vy? Máte taky svého Louskáčka, který by vám v době Vánoc přinášel štěstí? A znáte jeho příběh? Podle nás je to klasika, která ke svátkům patří. Jsme rádi, že si to myslí i čtenáři, protože knihu Louskáček už poněkolikáté dotiskujeme – a tak je pro vás připravena i letošní Vánoce.
